Členkou spolku od roku: 2018

Motto: V každém hledej vždycky to dobré.

Jak si se dostal do spolku a co je pro tebe divadlo? 
Jako ochotník jsem začínala před mnoha lety v divadle V.O.S.A. ve Vestci u Nymburka. S partou kamarádů jsme hráli na všech možných vesnických pódiích, byla to opravdu dobrá škola. Když jsem se před několika lety přestěhovala do Kutné Hory a založila rodinu, divadelní aktivity šly úplně stranou, dokonce jsem si myslela, že už nikdy znovu hrát nebudu. Úplnou náhodou jsem se ale dostala do party Kutnohorského víkendu a s nimi odehrála několik představení. Pak mi jednou zazvonil telefon a Ota Fiala, tehdejší předseda Ochotnického spolku Tyl, mě požádal o výpomoc do představení Světáci. Byla to nejmenší role v mém životě, ale nesmírně důležitá, protože jsem se poprvé dostala na prkna opravdového divadla. Takovou trému, jakou jsem při této téměř němé roli zažila, jsem necítila snad nikdy. "Hlavně to ostatním nezkazit!" to mi znělo v hlavě. No, snad jsem to tehdy nezkazila. Od té doby už uplynul nějaký ten pátek, požádala jsem o členství a postupně se učím v dalších rolích. Jsem moc ráda, že si tehdy Ota vzpomněl právě na mě. Jsem mu za to vděčná.

Co je pro mě divadlo? Divadlo je pro mě kupodivu hlavně velká zodpovědnost. Čím větší důvěru od diváků cítím, tím větší zodpovědnost mám, nesmím je zklamat. Divadlo mi přináší možnost vytvářet něco hodnotného, něco krásného, co potěší nejen mě, ale i ostatní.

Jinak jsem také nadšený divák. Pokud mi to děti dovolí, chodím na představení a učím se. Dobré divadlo mi v myšlenkách zůstává ještě dlouho poté, co odejdu z divadla.