Hra Ženichové je jakousi parodií na takzvané "rytířské hry", které byly velmi oblíbené v první polovině 19. století. Vystupovaly v nich hrdinové bez bázně a hany, bohatí šlechtici, ale i cudné a panensky nedotčené slečny, vhodné na vdávání. Jakkoliv byl děj těchto her nezřídka dosti jednoduchý, vyžadoval od herců výrazná gesta, hlasitý, až hřmotný projev, zkrátka to, čemu se na divadle říká "patos". Tématem her tohoto typu byly obvykle určité hrdinské epizody z českých dějin, prezentované specifickým divadelním projevem, jemuž nechyběly občas srdceryvné výjevy, doprovázené slzami v hledišti.

Předlohou k představení je původní text K. S. Macháčka, ve své době oblíbeného divadelního dramatika. Macháček zde dostál všem atributům rytířské hry. V originální podobě je to dnes nehratelná záležitost. V roce 1924 Macháčkův text s velkou mírou nadsázky a s výrazným smyslem pro humor upravil tehdejší novinář L. Pacák. Jeho ženichové, včetně dalšího personálu na scéně jsou půvabně infantilní, děj hry je prostinký až až a hercům se nabízí možnost si pro potěchu svojí i diváků na scéně důkladně zařádit. V roce 1999 Kutnohorští ochotníci uvedli Pacákův text na scénu Tylova divadla za přítomnosti tehdejšího ministra kultury Pavla Dostála. Po představení strávil s tehdejšími účinkujícími příjemné okamžiky u skleničky vína a všichni se dobře bavili. "Snad se nám podaří, abyste se dobře bavili i vy, naši diváci při některém z letošních večerů," přejí si ochotníci spolku Tyl Kutná Hora.